Všichni do řady!
- Celková délka etapy: 444 km
- Délka rychlostní zkoušky: 330 km
Umístění v etapě
Číslo | Jméno | Pozice |
#43 | David PABIŠKA | 64. |
#75 | Rudolf LHOTSKÝ | 86. |
#247 | Josef MACHÁČEK | 37. |
#261 | Zdeněk TŮMA | 21. |
#372 | Boris VACULÍK Martin PLECHATÝ |
41. |
Macháček havaroval a měnil spojku. Jak jezdci BARTH Racing zdolávali písečné hory?
Velkou ztrátu nabral Josef Macháček ve čtvrté etapě Rallye Dakar. V peruánských dunách nejprve spadl ze čtyřkolky a pak mu odešla spojka. Zkušený závodník se však nevzdává! „Je to můj poslední Dakar, tak chci dojet do cíle. Nic jiného mě nezajímá,“ dodal jezdec z týmu BARTH Racing, který včera dojel do cíle na 36. místě. Nejlepší českým čtyřkolkařem na letošním jubilejním 40. ročníku pouštní soutěže je tak Zdeněk Tůma, který včera byl sedmadvacátý.
Prokletí čtvrtých etap
Právě ve čtvrté etapě během loňské Dakarské rallye musel Josef Macháček odstoupit ze soutěže. Vykloubil si totiž rameno a poranil nohu. Nepříjemný pád prožil 60letý matador také včera. „Dva kilometry před cílem jsem to poslal takovým způsobem, že je čtyřkolka zmuchlaná. Není to tak strašné ale. Přistál jsem držkou v kamení. Mám jen naražené koule a nohu,“ popisoval Macháček svým obvyklým způsobem karambol.
To však nebyla jediná komplikace, která ho na trase v obrovských peruánských dunách potkala. Macháček musel vyměnit spojku. „Byla obrovská klika, že během etapy se přejížděla silnice a kousek od ní se nacházelo servisní místo. Tam jsme mohli spojku vyměnit. Jinak by to byla konečná,“ doplnil Macháček z týmu BARTH Racing, který má v současné době 6 hodinovou ztrátu na prvního a je na 27. příčce. „To vůbec neřeším. Hodina sem, deset hodin tam. Já si jedu Dakar dojet. Na vítězství se prosím ptejte někoho jiného.“
Nejlepším českým účastníkem v kategorii čtyřkolek je tak Zdeněk Tůma. Do cíle se dostal včera na 20. pozici, celkově je 22. jezdcem. „Hodně jezdců bloudilo, mně se naštěstí povedlo všechny waypointy chytit. Dostali jsme se do míst s největšími dunami, co jsem kdy viděl. Vyškrábat se na vrcholek je fakt náročné, stroj u toho často brečí.“
Vyzrát nad vysokou dunou je alchymie
Motocyklista David Pabiška ztratil v úterní etapě minimálně půl hodiny při hledání průjezdního bodu. Do toho si stěžoval na bolest v rameni. „Při jízdě pořád cítím klíční kost, kterou jsem si namohl ve druhém dnu. Chvílemi je to nesnesitelné. Rozhodně se na to ale nehodlám vymlouvat,“ přiznal zkušený závodník. Podle Pabišky televizní záběry z letošní Dakarské rallye zkreslují. „Vypadá to jako idylka, furt se něco děje. Jenže to neodpovídá realitě. Na místech, kam nemůže kamera, je to opravdu děsivé,“ vykresluje Pabiška, včera 64. nejlepší motocyklista, v průběžném pořadí pak 57.
Právě čtvrtý den pekelnou náročnost ukázal ve velkém. „Včera to byla nejtěžší etapa, co jsem kdy za svoji kariéru zažil. Písek byl odlišný od předchozích dní, byl více sypký. Je obrovsky náročné se dostat nahoru, když jsou duny rozježděné. Jednu dunu jsem musel vyjíždět na čtyřikrát,“ líčil Rudolf Lhotský, kterého podporuje společnost TOPFOREX. Ve čtvrté etapě byl na 86. místě, celkově je stý.
Duny v okolí v San Juanu de Marcony jsou hodně specifické a hlavně pro motorkáře se těžko zdolávají. „Jejich charakter rozhodně není africký. Tohle jsou písčité hory, občas to znepříjemňovalo kamení. Málokdo si umí představit, kde se jede,“ dodal Pabiška, podle kterého se nevyplácí zdolávat dunu rovným průjezdem. „Pak totiž spadnete do trychtýře, motorka se nedá jednoduše otočit, protože je zapadnutá v měkkém písku. Na špičce duny je lepší jet šikmo, aby šla motorka namířit případně někam jinam. Občas se stává, že málem přejedete zapadlého jezdce.“
Vaculík po dunách „surfuje“
Bez klimatizace brázdí po rozžhavených peruánských dunách posádka Boris Vaculík a Martin Plechatý. Asi patnáct kilometrů před cílem k tomu zapadli v dunách a museli závodní ford vyhrabávat. „Zabralo nám to asi tři čtvrtě hodiny. Bylo to strašné, zapadli jsme do břitkého feš-feše, byli jsme v něm po kolena,“ dodal Vaculík, který je na premiérové Dakarské rallye. Včera etapu dokončil na 42. místě, celkově je na 32. příčce. „Na trase se střídaly také řečiště a kameny. A opravdu tam byly písečné hory. Něco takového jsem v životě neviděl.“
Bývalý autokrosař si stále zvyká na písek. „Snažím se po dunách surfovat. Vyjedeme nahoru a auto pak překlopíme na druhou stranu. Je to neskutečný boj,“ doplnil Vaculík, který úskalí zdolávání dun dál přibližuje: „Jedete osmdesát metrů po stěně, která má šedesát stupňů. Pak se odbočí v náklonu do pravého úhlu. Kdybyste zastavili, auto se skutálí dolů.“
V dnešní etapě pojedou motorky a čtyřkolky jinou trasu než auta a kamiony. Etapa bude začínat již brzy ráno za východu slunce a povede dvěma rozličnými místy. Závodníci též okusí písky Tanaky, které obsahují například 30 kilometrů horských dun.